Rodina Vyšinskij

Stejně jako rodina Volpe, i tento klan používá trochu odlišné názvosloví. Pravděpodobně kvůli svému Rossijskému původu říkají svému vůdci „patriarcha“.  Sám Andrej Belovič Vyšinskij ovšem stejně dobře reaguje i na titul ‚don‘. Rodina k němu prý vzhlíží jako k mistrně napsané ikoně. Aby ne, když on jediný z nich má zřejmě přehled o všech větvích obchodu a podnikání. Hotely Josif, síť barů U Ivana a zejména „masážní“ salóny Kotva a Kotvička zná nejeden cestovatel, který byť jen na chilku zakotvil v Portu Tenebrae. 

 Zmiňovaným salónům velí dvě dámy – Kotvě distingovaná madam Sofia (přezdívaná ‚Sofia Diskrétnovna) a Kotvičce slečna Vanda. O první se povídá, že dokáže zachovat dekorum a bezúhonnost zákazníka i v těch nejtěžších situacích. Pokud nutně máte potřebu objednat si Povyražení, které bude od pasu níž porostlé šupinami a vy ho přivážete ke stěžni hlavou dolů a necháte ho vykonávat svou práci, přičemž další Povyražení vám k tomu bude zpívat „My Bonie is over the ocean“ a masírovat vám bedra, jděte za Sofií. Zařídí to tak, aby vás nikdo neviděl, neslyšel a kapitán se náhodou zapomněl ve městě. Pravděpodobně v nějaké nálevně.

Když v Portu řekněte „jdu k Ivanovi“, může to znamenat jen dvě věci. Bary rodiny Vyšinskijch nebo konkrétní osobu. Ivan Ivanovič Ivanov těm barům totiž šéfuje. Ale kromě toho dělá i další věci, takové, které byste čekali od člověka, co občas pro zábavu supluje vyhazovače ve vlastních podnicích. Věci, jejichž konečný adresát už většinou nikomu nic neřekne. 

To Vasil Petrovič Vyšinskij, pravá ruka patriarchy Andreje Beloviče, je z jiného těsta. Snad proto se stará o poněkud klidnější část rodinného podnikání – hotely. Tedy, alespoň oficiálně klidnější. Říká se totiž, že pokud přijedete na ostrov s tím, že chcete konkrétní zbraň nebo máte absťák a ubytujete se v Josifovi, stačí se nenápadně přeptat na recepci. 

Don Andrej tohle všechno (a ještě ledacos dalšího) řídí, šéfuje a vymýšlí, jak vytlačit konkurenci. Především podnikání v „sociálních službách a lidských zdrojích“ je na ostrově těžký byznys. Naštěstí rodina získala vlivného spojence, který se také zasazuje o dodržování pravidel Aliance, i těch nepsaných. Zejména, pokud jde o územní spory. A tak patriarcha přehazuje po páté vodečce hlavu hned do levé, hned do pravé ruky a dumá. Chtěl by pro familiji lepší a stabilnější kotviště ve vodách ostrovní politiky. Také čerstvý vítr do podnikatelských plachet. A – hej, Ivane! – ještě jednu vodečku! Maršal Malinovskij!