Historie ostrova

Ostrov: Insula de Morto

Město: Portum Tenebrae

Na samotném počátku nebyl ostrov Insula de Morto ničím jiným než jen nenápadným opuštěným ostrovem sopečného původu. V té době se ještě ani nemohl chlubit svým jménem, které lze v překladu chápat jako Ostrov smrti. Jeho pravá historie začíná až ve chvíli, kdy se z ostrovu stalo jakési „odpočívadlo“ pirátů. Jak tehdy ostrov fungoval, nám pomůže pochopit následující citát, vyňatý z pamětí známého pirátského kapitána Honzy Vrabcuje: „Kurvy, chlast a chlebíčky!“ Právě v těchto dobách získal ostrov své jméno – mořeplavci se mu snažili vyhnout, neboť tam na ně čekala takřka jistá smrt v rukách pirátů.

Tento stav však netrval věčně. Spolu s rozvojem mořeplavectví také přibývalo námořníků, kteří pověst ostrova Insula de Morto neznali a odvážili se na jeho březích zastavit a doplnit zásoby. Tento plán – k překvapení takřka všech, piráty nevyjímaje – vyšel. Několik jedinců na ostrově si tak uvědomilo, že v tomhle byznysu leží mnohem větší množství peněz, než v drancování obchodních lodí a každodenním riskování svého života. Tak došlo k menšímu převratu – dá-li se to tak vůbec nazvat, vzhledem k tomu, že ostrov žádným centrálním vedením, ani ničím, co by jej vzdáleně připomínalo, nedisponoval – který ostrovu zhruba po roce šarvátek zajistil jednotu.

Poté začala rozsáhlá výstavba. Tam, kde dříve stály chatrče se střechou z palmových listů, nyní vznikaly domy. Na plážích s jedním vratkým starým molem začínají nyní růst obrovské doky. Z ostrova se tak stalo masivní přístaviště, jehož hlavní účel byl jasný – vydělat tučné peníze na obchodu. Strategické umístění Insula de Morta bylo nadmíru očividné – jednotlivé země světa si tak začínají uvědomovat, že ovládnout tento ostrov, by znamenalo mít v hrsti drtivou většinu námořního obchodu. Započal tak politicko-obchodní boj o moc. 

Ten se sestával především z různých nabídek posílání peněz na podporu další výstavby či nabízení pomocné fyzické síly. Země se tak pokoušely zajistit si alespoň nějaký vliv a případně místo v čele vedení ostrova. To se jim však nepodařilo, neboť ten měl své vlastní vedení – tzv. Radu. Ta se sestávala z pirátů, kteří stáli za původním sjednocením ostrova. A každý jednotlivý člen Rady měl silný zájem na zajištění neutrality ostrova. 

Spolu s dokončením základních částí města se na ostrov začíná stěhovat čím dál tím větší množství lidí. V tuto chvíli už bylo jasné, že dostat Insulu de Morto do područí jedné jediné země se již nepodaří jinak, než válečným konfliktem. Politická situace však vypadala následovně – do války s Insulou de Morto nikdo nechtěl, neboť to by znamenalo válečný konflikt s nějakým dalším větším státem. Nebylo možné dopustit, aby tento obchodní ráj ovládala jen jedna země. Insula de Morto svým paradoxním postavením držela všechny v patové situaci.

Díky tomu vznesl předseda Rady požadavek: všechny země, které chtějí vést svůj obchod přes Insulu de Morto, musejí podepsat Ujednání neutrality (UN). Tedy smlouvu, která všechny signatářské státy zavazuje vyjmout Insulu de Morto z jakýchkoliv válečných konfliktů. Spolu s tím byla Insula de Morto oficiálně uznána jako vlastní stát a zároveň se sama zavazuje se jakýchkoliv konfliktů neúčastnit a zůstat striktně neutrální, jak vojensky, tak finančně. Spolu s tím byla na ostrově zavedena vlastní jurisdikce, nezávislá na jiných zemích.

V tuto chvíli je finálně dokončena výstavba celého města, které se nyní skládá ze 17 distriktů. Město nyní získává své jméno – Portum Tenebrae, Přístaviště temnoty. K tomuto kroku názvu vedly dva body – v první řadě vyhaslá sopka, na jejímž vrcholu byl umístěn 17 distrikt, který byl zároveň sídlem rady. Druhým důvodem byla samotná minulost ostrova, navždy propojená s piráty. Ta však nezměnila nic na tom, že Portum Tenebrae stálo, fungovalo a především prosperovalo.